První kryptoměna Bitcoin se zrodila právě v období dosud nejsilnější hospodářské krize s cílem bankovnímu sektoru konkurovat a v roce 2019 oslaví deset let svého trvání. Vkládání finančních prostředků do virtuálních mincí považuje řada lidí za výhodnou investici do budoucna, a to z několika důvodů. Za prvé o chod většiny těchto sítí se starají těžaři – tvoří mince, vkládají je do oběhu a počet mincí je pevně stanoven. Nehrozí zde tedy typické vlastnosti bankovního sektoru s nepřehledným tiskem oběživa a regulačními mechanismy centrálních bank.
Decentralizovaná měna zabezpečená Blockchainem
Nejznámější kryptoměnou je Bitcoin, to je nesporný fakt. Je v tomto světě vnímán za zlaté virtuální platidlo. Za jeho „stříbrného“ kolegu je považována alternativní měna Litecoin, která byla od Bitcoinu v roce 2011 odvozena. Opět se tedy jedná o decentralizovanou měnu, kterou vyrábí těžaři, jejich činnost se nazývá „Proof of work“, neboli ve volném překladu „prokazování prací“.
Většinou se těží s pomocí výkonných grafických karet, v dnešní době zpravidla v těžařských seskupeních (poolech), jejichž těžební síla má větší šanci na zpracování složitých matematických operací, než kdyby měnu těžil jednotlivec sám za sebe.
Výhodou této měny je ve srovnání s Bitcoinem zanedbatelná výše transakčních poplatků (ta ovšem může růst se vzrůstající hodnotou Litecoinu) a kratší časový interval těžby Litecoinů, resp. jednotlivého bloku. U Bitcoinu trvá zhruba 10 minut, u této měny jen čtvrtinu této doby.
Litecoin tedy nelze centrálně ovládat, neexistuje tak jako u ostatních virtuálních měn žádná centrální vláda, banka či nějaká instituce, běh celého systému je dán součinností všech jeho členů. Pravda, jeho zakladatel Charlie Lee má jistý vliv na hodnotu mincí, neboť jej řada lidí považuje za „guru“ a jeho zveřejněné komentáře na sociálních sítích lidé sledují a pochopitelně to ovlivňuje i hodnotu Litecoinu, ovšem nelze tvrdit, že právě zakladatel této sítě celý systém centrálně spravuje.
